Jak můžeme ovlivnit, co dýcháme

Zlobíme se na inverzi, na smog ve městech, na páchnoucí továrny a automobily. Bohužel počasí neovlivníme vůbec a velké znečišťování ovzduší jen málo. Co ale v každém případě ovlivnit můžeme, je vzduch, který dýcháme doma a na pracovišti.

Vzduch v našich domovech skrývá řadu nebezpečí

Období smogu a inverze je tu. Chlad a špatně dýchatelné ovzduší zahání obyvatele měst do vyhřátých bytů a domů. Průmyslové oblasti hlásí vysoké hodnoty polétavého prachu a neustále se diskutuje o změnách v množství vypouštěných emisí. Na špatné vnější prostředí jsme si už do jisté míry zvykli. Chráníme se šálami, vyhýbáme se pobytu venku a nevětráme. Mezi hlavní látky, které vzduch zamořují, patří oxidy dusíku, oxid siřičitý, tuhé znečišťující látky, oxid uhelnatý, těkavé organické látky a amoniak. Nejvíce jsou zasažena hlavní města – Praha, Brno a Ostrava a oblasti s průmyslovou výrobou jako Ústí nad Labem či Český Těšín.

Řada výzkumů věnovaných složení ovzduší a hlavně škodlivinám, které z něj přijímáme, proběhla v několika posledních letech jako reakce na stoupající znečištění. Podepsány jsou pod nimi různé organizace a výzkumné ústavy jako například agentury pro ochranu životního prostředí v USA nebo například Greenpeace. Aktuální stav venkovního ovzduší pravidelně monitoruje Český hydrometeorologický ústav a na základě situace vydává příslušná varování.

Nejčastější omyl – venku inverze, doma bezpečno

Venkovní složení vzduchu neovlivníme. Můžeme se sice aktivně podílet na debatách, protestech a peticích proti vypouštění škodlivých látek z továren a průmyslových zón, ale reálný a hlavně okamžitý výsledek nečekejme. Atmosféra je nám všem společná a látky v ní obsažené ovlivňují zdraví všech. Rozdíl ve znečištění jednotlivých oblastí je pouze v aktuálním počasí, které situaci může zlepšit či zhoršit. Inverze provázející zimní měsíce v každém větším městě je toho jasným důkazem. Teplota vzduchu v dolní vrstvě atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá, a tím uvězní veškeré zplodiny a nežádoucí plyny nízko u země. Ty pak pociťujeme na vlastní kůži v podobě smradlavé mlhy a respiračních potíží.

Pod vlivem venkovního znečištění, na které jsme si už více méně zvykli, zapomínáme na situaci v interiérech. Unikneme inverzi a schováme se doma v domnění, že zde je zcela bezpečno. Stačí nevětrat, případně domácí čistička vzduchu a je to. Situace je bohužel složitější a naplno si ji uvědomují jen alergici či astmatici.

Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z hlavních potencionálních nebezpečí pro naše zdraví. Hlavním a značně zneklidňujícím zjištěním je, že vnitřní prostředí lidem nabízí doslova „koktejl“ chemikálií. Znečišťující látky jsou zkrátka všudypřítomné a díky vzduchotechnice a klimatizaci se dostávají v podstatě všude. Venku s nimi do jisté míry počítáme, ale uvnitř budov se jedná o skryté nebezpečí. Chemikálie se uvolňují doslova ze všeho vybavení místností, z čalounění, koberců, elektroniky, plastů i z oblečení.

Svíčky, spotřební materiál a čističe

„Nejhorší vliv na naše zdraví mohou mít látky, které za nebezpečné vůbec nepovažujeme,“ varuje chemička Jiřina Janková. „Osvěžovače vzduchu, vonné tyčinky, svíčky, tonerový prach, tabákový kouř a řada podobných, na první pohled zcela neškodných věcí, zamořuje vzduch v našich domovech a kancelářích. Situace je nejhorší právě v zimních měsících, kdy z důvodu smogu a zimy nevětráme tak často, před svátky probíhají radikální úklidy domácností a příjemnou atmosféru si navozujeme řadou vonných látek.“

Lepidla, pesticidy, změkčovače a rozpouštědla nebo čistící prostředky používané v běžné domácnosti jsou nemalým rizikem zvláště pro děti. Látky, které se z nich uvolňují, zatěžují organismus a podobně jako například ftaláty obsažené v nekvalitních plastech se usazují v těle. Nejhorší jsou pro organismus ty škodliviny, které vdechujeme. Například běžný domácí prach škodí hlavně alergikům, tonerový prach z tiskových náplní už ale působí negativně na všechny.

Většina elektronických zařízení uvolňuje do svého okolí škodliviny. U tiskáren, faxů a kopírek je jednoznačně prokázáno, že se z jejich náplní skutečně uvolňují karcinogenní látky. To samé riziko hrozí u plastů, z kterých jsou tiskárny a samotné tonery vyráběny. „Negativní vliv tonerového prachu je plošný, riziko ovšem stoupá zvláště u laciných tonerů a tiskových náplní,“ potvrdil tvrzení odborníků Petr Kempa, zástupce společnosti Teko Technology. „Ve většině případů jde o podezřele levné nabídky tonerů a tiskových náplní, jejichž výrobci se nemohou prokázat certifikáty o původu zboží, certifikátem norem kvality ISO 9001 nebo norem environmentálního managementu ISO 14001,“ dodal.

Zamyslet by se měl ale každý, ne jen obyvatelé kancelářských a komerčních prostor. Tiskárna sice není běžným vybavením domácnosti, ale i bez tonerového prachu zbývá velké množství látek, kterými si domácí prostředí zamořujeme zcela dobrovolně. Přitom stačí používat ekologické čistící a prací prostředky, vynechat moderní vymoženosti jako jsou změkčovače vody a aviváže, hnojiva, chemické osvěžovače a vonné esence a více si všímat složení produktů, které nakupujeme.

Ekologická výroba a recyklace – základ bezpečných produktů

Každý výrobce má na výběr. Buď se bude řídit ekologickými standardy a poskytovat zákazníkům co možná nejbezpečnější produkty i za vyšší cenu a náklady, anebo se vydá tou nejsnazší cestou a přivře obě oči nad kvalitou finálního výrobku a důsledky pro koncové zákazníky.

Pro výrobce je samozřejmě cenově výhodnější se ekologii nevěnovat, nemusí dokládat certifikáty kvality ani dokazovat původ zboží. Cenový rozdíl finálních výrobků může být 10 %, v některých případech i 25 % a levnější varianta často vyhrává. Rozdíl mezi běžným pracím práškem s aviváží, který známe z komerčních reklam, a ekologicky šetrným pracím gelem bez umělé vůně není jen v ceně. Liší se ve složení, ekologické odbouratelnosti, množství obsažených alergenů a samozřejmě i v pracích schopnostech.

Úspora životního prostředí není bez odměny. Pokud se vydáte touto cestou, může vás hřát dobrý pocit, že se snažíte aktivně zlepšovat životní podmínky. Například použité tonery se dají efektivně recyklovat. Dodavatelé, jež je prodávají a dbají environmentálních postupů, je zpětně odeberou a zdarma ekologicky zlikvidují. „U nás například získávají slevy na další nákupy nebo získají dopravu nových tonerů i zpětný odběr použitých cartridgí zdarma,“ dodal Petr Kempa z Teko Technology.

To je jen jeden z příkladů recyklace. Zpětný odběr elektroniky je dnes už téměř samozřejmý, recyklace běžného domácího i kancelářského odpadu je na vzestupu a na řadu firem je vyvíjen pozitivní tlak, aby se tomuto trendu podvolily. Když se ještě přidají jednotlivé domácnosti, vzroste naděje na čistší vzduch v našich domovech i na pracovištích.