Jaké špekáčky jíme?

Buřty, které se u nás vyrábějí už 120 let, milujeme, ať si propagatátoři zdravé výživy říkají, co chtějí.Takový buřtguláš je národní lahůdka, kterou si dopřává řada našich domácností bez ohledu na módní gastronomické trendy. Ale víme, jaké špekáčky jíme?

Spotřebitelský časopis dTest nechal ověřit kvalitu a chuťové vlastnosti 15 výrobků z českých obchodů. Výsledky testů z laboratoře porovnal s požadavky současných potravinářských předpisů i s nároky kladenými na špekáčky v již zrušených československých státních normách. Nynější legislativě vyhověly všechny testované špekáčky. Státní normu z roku 1977 by však splnily jen dvě třetiny z nich a normu z roku 1961 žádný.

Požadavky na základní surovinové složení špekáčků se totiž v průběhu let snižovaly. Současné špekáčky tak mají podstatně více tuku a vody než jejich předchůdci. Limit pro obsah vody, škrobu a soli v běžných špekáčcích není v současných předpisech nijak stanoven, obsah tuku je povolen vyšší než v minulosti.  Zkrátka dnešní špekáčky už nejsou ty, které jedly naše babičky.

Ale jedna dobrá zpráva závěrem: V žádném z testovaných vzorků laboratoř neodhalila zakázané strojně oddělené maso, tzv. separát, ani drůbeží maso či sóju. 

Takže nezbývá než si oddechnout a spokojit se s tím, že buřtíky, které si kupujeme, nejsou aspoň zdravotně závadné a neobsahují nějaký "sajrajt". A bohužel přimhouřit oči nad jejich "evropskou" kvalitou.

-eh-

Foto: dTest