Když postel, tak dřevěnou

Je to let, co jsem se vdala. Tenkrát nějak zrovna nebyly skříně (vzpomínáte?), a tak jsme koupili v bazaru starou babičkovskou ložnici. Bílou a krásnou, s velkými dřevěnými postelemi. Po rozvodu skončila u ex-manžela a já stála před otázkou, na čem budu spát.

Že bychom se syn a já po rozvodu topili v penězích, to se opravdu říct nedalo. Taky jsem už nebyla nejmladší, jenže přece jen se mi nechtělo do jednolůžkové postele – však to znáte, co kdyby přece jen se mnou někdo chtěl sdílet lože. Bloudila jsem po obchodech a postupně všechno levné zavrhovala. Vzpomínka na dřevo, které i po mnoha desetiletích příjemně vonělo domovem, když jsem na něj sáhla vlhkým hadříkem na prach, byla příliš vtíravá, abych zvládla představu, že budu čichat v noci lepidla ze všelijakých dřevotřísek. Kov se mi do bytu nehodil, zkrátka zbýval jen ten masiv.

Smrkový rám a doplňky

Pro šetření peněženky jsem nakonec zvolila smrkové dřevo, přece jen o něco levnější než borovicové. V obchodě s nábytkem mi nabídli rozumné řešení – když nemáte moc peněz pohotově, buď zvolte prodej na splátky, nebo si pořiďte jen rám postele s rošty a matracemi, další se dá pořídit dodatečně. Rošty mi na míru zabudovali praktické zdvihací pod hlavou, složitější nepotřebuji. Matrace mi také pomohli vybrat kvalitní a v přijatelné ceně, věrně slouží mým občas bolavým zádům už deset let.

Další výbava

Když jsem se finančně vzpamatovala, vypravila jsem se do obchodu znovu. Chybělo mi za hlavou čelo postele, abych si na něj mohla připnout lampičku a také vlasy nematlala o stěnu.

Navíc jsem potřebovala úložné prostory, takže jsem vybrala praktické zásuvky na kolečkách, rovněž ze smrkového masivu. Nadvakrát jsem si tak pořídila výborné ležení v rozměru, jaký se mi hodil – 160x200 cm, pod postel se snadno uklízejí lůžkoviny a vejdou se tam i náhradní polštáře a deky.

Na dřevo nedám dopustit

Po deseti letech je postel pořád ozdobou ložnice. Dřevo, které mi nabídli přírodní, mořené, lakované nebo napuštěné jakýmsi zdraví neškodným voskem (zvolila jsem to poslední, protože když mi dal prodavač přivonět, byla jsem okouzlená), je zkrátka tradiční a velice dekorativní materiál. Že si trochu připlatíte? Zato vám bude sloužit pěknou řádku let, já postel stěhovala pětkrát a pořád pevně drží, zatímco levné dřevotřískové skříně se po prvním přestěhování více méně rozpadly. Postel se krásně udržuje, stačí setřít prach, občas samozřejmě i pod matracemi, jednou za čas použiji na lepší vyčištění přípravek určený na mytí dřevěného nábytku. Syn je alergik a dnes jsem ráda, že i jemu jsem pořídila dřevěnou postel a i skříňky do pokojíčku má z masivu, odpadá problém s alergií na lepidla, v pokoji to voní dřevem a dobře se tu dýchá. Po té starodávné posteli s ozdobičkami jsem dnes vděčná za hladké plochy prken, protože se snadno čistí. Dřeva bych se ale nikdy nezdala. A že někdo nemá rád světlý nábytek? Ani to není problém, masiv si může nechat namořit nebo nalakovat na nejrůznější odstíny, jak se mu líbí.

Text: Gabriela Koulová

Foto: www.unis-n.cz