Máme už své životní zkušenosti, ale nepohrdneme kvalitními informacemi, které na něco zajímavého upozorní, něco poradí a něco doporučí. Dobrá rada nad zlato, že?
Tipy na novinky na trhu, informace o nových trendech a vyjádření odborníků na různá témata
Paní Martina si nám postěžovala, že po objednávce zboží za 179 korun dostala při doručení zásilky výzvu k platbě částky 1195 korun a příslib zasílání dalších balíčků. Není bohužel sama, takové případy se množí jak houby po dešti.
Před pěti lety kečupy při testování propadly, ale dnes je situace jiná. dTest zopakoval test kečupů a zjistil výrazné zlepšení ve dvou hlavních oblastech – v podílu rajčat ve výrobku a v jeho nezávadnosti.
Kvalitu kečupu v prvé řadě určuje výše podílu rajčat v obsahu a jeho nejnižší hranici nařizuje vyhláška. „Aby se výrobek mohl nazývat kečup, musí alespoň ze 12 % obsahovat refraktometrickou sušinu – zjednodušeně řečeno cukry – přičemž alespoň 7 % musí pocházet z rajčat či rajčatového protlaku,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest, a dodává: „Výrobci pak mohou při výrobě použít vyzrálá sladká rajčata nebo větší množství méně sladkých rajčat. Kromě toho jsou dány i limity pro kyselost kečupu a obsah soli.“
Obsah rajčat dělí kečupy do dvou kategorií – kečupy, které obsahují vyšší podíl rajčat, a kečupy se standardním obsahem rajčat. dTest dělení přijal i ve svém hodnocení a v první kategorii byl tak nejvyšší podíl rajčatové sušiny naměřen u Boneco Dětský kečup extra (14,3%), v druhé u dalšího kečupu pro malé Otma Otmánek Dětský kečup (9,3%). „Dobrou zprávou je, že na rozdíl od předchozího testu, tentokrát všechny kečupy splnily požadavky na obsah rajčat a z tohoto pohledu žádný nepropadl,“ říká Hoffmannová.
Kromě obsahu rajčat se testování zaměřilo i na deklarovaný obsah cukru, soli a škrobu, správnost etiket či použití konzervantů a náhradních sladidel. V širším měřítku dopadly kečupy spíše dobře a celkovým vítězem testu se stal výrobek Otma Gurmán Extra kečup s vysokým podílem rajčat, který prvenství získal nejen za vysoký obsah rajčat (13 %), ale také za příjemnou chuť, vůni, barvu i konzistenci.
Právě v senzorickém hodnocení kečupů se mezi výrobky objevily zásadní rozdíly. Hodnotitelé některým kečupům vytýkali příliš kořeněnou, kyselou či sladkou chuť a škrobovitou či pudinkovou konzistenci. „Nejhorší známku si ze senzorického hodnocení odnesl kečup značky Delipo zásluhou atypické připálené chuti a zatuchlé vůně. Je možné, že se v jeho případě na nestandardní chuti podílelo i nevhodně použité náhradní sladidlo,“ podotýká Hoffmannová.
Test také zodpověděl důležitou otázku, zda se zlepšila situace okolo pesticidů a především mykotoxinů, které byly před pěti lety nalezeny u všech testovaných kečupů. „Nalezená množství pesticidů se i tentokrát pohybovala hluboko pod maximálními povolenými limity. Výrazné zlepšení jsme zaznamenali na poli zjištěných mykotoxinů. Testovací laboratoř nalezla pouze jediný plísňový toxin, kyselinu tenuazovou, která není příliš nebezpečná a objevila se v tisícinásobně nižším množství, než v jakém může způsobovat potíže,“ uzavírá výsledky Hoffmannová.
Text i foto: dTest
Zpět 0 příspěvků