Nekvalitní potraviny číhají všude

Každodenní nákupy potravin jsou vlastně taková malá všední bojovka pro každou ženu. Pokud narazíte na výrobek za podezřele nízkou cenu, měla byste si dát pozor. Je velice pravděpodobné, že v tom bude nějaký háček.

Už se vám někdy stalo, že jste si koupila třeba levnou šlehačku a až doma zjistila, že chutná divně? Mě zrovna nedávno. A po podrobném prostudování obalu (div jsem na to nepotřebovala lupu), jsem zjistila, že se jedná o alternativu mléčného výrobku z rostlinného tuku. „Mňamka“. Jindy jsem si zas pořídila odpornou kakaovou pochoutku namísto čokolády nebo olivový olej z vylisovaných zbytků. Bez podrobného čtení etiket, se člověk zkrátka z obchodu bez úhony nedostane. Nenapadlo mě ovšem, že nástrahy mě mohou čekat i při nákupu něčeho tak banálního jako je prostý rajčatový protlak.

Kdo se v tom má vyznat?

Nejhorší je, že člověk kolikrát neví, co podezřelého má na etiketě hledat. V jednom výrobku nemá být přidaná sůl, v druhém nesmí být příliš mnoho cukru, další šidí výrobce přidanou vodou. Hlavní zásada ale zní, že nejlepším výrobkem je většinou ten, který má co nejméně přísad. Co má být v chlebu? No přece mouka, voda, sůl, kvas a kmín. Pět ingrediencí. Ve většině supermarketů ale není problém narazit na pečivo s dvaceti a více přísadami ve složení. A co má být v rajčatovém protlaku? V nejlepším případě rajčata a trochu soli, případně kyselina citronová. Každá další složka navíc je snaha nás ošidit.

Co se dá zkazit na protlaku

Když člověk zjišťuje, jak se ho obchodníci snaží na každém druhém produktu obrat, přemýšlí, zda se nevrátí k receptům svých babiček a věci jako rajčatové pyré si nevyrobí sám. Aspoň bychom věděli, kolik jsme do něj těch rajčat dali a jestli měly dobrou kvalitu. Rajčatové protlaky se totiž prodávají ve dvou variantách, zahuštěné a nezahuštěné. Pouhým okem ale nejdou rozeznat! Rozdíl je ovšem markantní: klasický zahuštěný protlak musí mít nejméně 24 % cukrů získaných z rajčat, nezahuštěný jen 4,2 %. V praxi to znamená, že výrobci uměle doslazují protlak cukrem a snaží se tak napodobit chuť sladkých zralých rajčat, která by se měli k výrobě protlaku ideálně používat.

Další trik, který na nás výrobci zkouší, je zahušťování pomocí přidaného škrobu. Jde opět o snahu zamaskovat, že původní výrobek je příliš řídký. Poctivé pyré či protlak by mělo zhoustnout samo ze své podstaty. Ponaučení tedy zní, každá složka výrobku navíc, která ho zahušťuje, dochucuje nebo zvětšuje jeho objem, jako je voda, škrob, cukr či jakékoliv koření, je podezřelá. Jedná se o praktiky výrobců, kteří se na svém produktu snaží něco zakrýt či dohnat. Může to být chemická pachuť nebo malý podíl rajčat.

Míň je víc

A to je ostatně pravidlo, kterým se od teď snažím při nákupech řídit: Čím kratší odstavec „složení“ na obalu, tím lepší chuť. Potraviny, které jsou totiž vyrobeny z kvalitních zdrojů, se nemusí ochucovat hromadou chemikálií a stabilizátorů chuti. Hlavně se nesmím zapomenout vyzbrojit brýlemi a vytrvalostí. Každodenní nakupovací bojovka může začít.

Zdroj: dTest