Štěstí je tady a teď

Z každodenního zpravodajství se na nás denně valí proud děsivých zpráv: tu někdo uhořel, jinde zase vyletěl do povětří dům, zranění a mrtví lidé jsou oběťmi záplav i jiných rozmarů přírody, případně teroristických útoků, tu někdo někoho jen tak zmlátil či zabil. Není divu, že na diváky útočí deprese a pocity zmaru. Má vůbec smysl se o cokoliv snažit? Ale jistě, pomáhá v tom dokonce nová vědecká disciplína.

Kladným stránkám lidské osobnosti a společnosti se věnuje pozitivní psychologie. Jde o aktuální proud psychologie, v jehož rámci se předmětem studia stávají pozitivní individuální vlastnosti a rysy jako optimismus, nezdolnost, svědomitost, smysl pro humor atd., pozitivní prožívání (radost, naděje, plynutí „flow“, emoční inteligence atd.), i pozitivně fungující společenství a instituce, jimiž se rozumějí rodina, škola, společenské organizace. Pozitivní psychologie se snaží doplnit celkový obraz psychiky o dosud zanedbávaná pozitivní témata, jakými jsou pocity spokojenosti a štěstí. Oblasti jejího výzkumu spočívají v minulosti, přítomnosti i v budoucnosti.

 Jak změřit štěstí? Těžko. Ptá se však někdo, lze-li měřit depresi? 

 Co radí pozitivní psychologie? Buďme ve svém každodenním konání i životě optimističtí a plní naděje i touhy po poznání. Souciťme s bližními, odpouštějme jim a vnímejme smysl i naplnění života. Stejné cíle je třeba si klást pro zítřek, pozítří, následující týden i měsíce – zkrátka pro budoucnost. Především budoucnost musíme vidět pozitivně. 

Zakladatel směru pozitivní psychologie prof. Martin Seligman říká doslova: „Buďme optimističtí, naučme se vědomě pozitivnímu přístupu k realitě kolem sebe, ovlivněme tím kladně své myšlení, své chování a potom – i celý svůj život“. Pozitivní psychologie stojí na třech základních pilířích studia: pozitivních emocí, pozitivních vlastností (jimiž se rozumějí silné stránky osobnosti a ctnosti, inteligence, talenty) a pozitivních institucí (demokracie, silné rodiny a svobodné bádání podporují ctnosti, které následně produkují silné emoce).

 Věda o nemoci? Ne, o zdraví!

Prof. Dr. Martin Seligman (1942) patří k nejcitovanějším psychologům na světě. Na univerzitě v americké Pensylvánii se proslavil teorií o naučené bezmocnosti. V pozici prezidenta Americké psychologické asociace překvapil odbornou veřejnost, když se v rámci inauguračního projevu rozhodl psychologii – „vědu o nemoci“-  proměnit ve vědu o zdraví. Založil hnutí pozitivní psychologie a Centra pozitivní psychologie v USA. Tento směr nazývaný také „naučený optimismus“ je stále populárnější – jeho tvůrce je spoluautorem klasifikace silných stránek charakteru a ctností i autorem praktických dovedností pozitivní psychologie. Má šest dětí. Česky vyšla jeho kniha Opravdové štěstí s podtitulem Pozitivní psychologie v praxi. Je však beznadějně rozebraná.

Výzkum štěstí není ničím novým, avšak aktuální výsledky poukazují na široké možnosti praktického uplatnění smysluplných cílů a spokojených mezilidských vztahů. Je ovšem uotázkou, jak se uplatní právě pozitivní přístup k životu ve společnosti, která si libuje v sarkasmu, pesimismu, mravním i společenském marasmu a balastu masové kultury i spotřeby.   

 Jak dojít ke štěstí?

Ve vztahu k sobě i okolí se orientujte na vše, co vede k naplněnému životu a zvyšuje míru osobní pohody. Mírněte a odstraňujte patologické projevy. Podporujte silné stránky osobností včetně své, nevrtejte se jen v problémech a nedostatcích. Snažte se napravovat negativní důsledky a jevy, které záporně zasahují do kvality života. A místo děsivého zpravodajství si radši vezměte do ruky příjemnou knížku…

 Anna Vejvodová 

Foto: SXC.hu