Svátky jara, pokání a klíčící zeleně

Víte, že Velikonoční neděle nastává po prvním jarním úplňku, a proto svátky jara slavíme pokaždé jindy? A že od data Velikonoc se odvíjejí další pohyblivé svátky roku?

Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem, jejich název je dán termínem „Velká noc“, v níž umučený Ježíš Kristus vstal z mrtvých.  Základem velikonočního mystéria je Ježíšovo poselství: po celý život čelíme smrti, ale nad ní vždy vítězí život.

Samotným svátkům předchází čtyřicetidenní půst, který zahajuje Popeleční středa. V kostele se totiž světil popel z větviček jívy z loňské Květné neděle. Kněz dělal věřícím na čele kříž se slovy: „Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš!“ Všechny neděle během půstu měly své názvy: Černá (ženy nosily černé šátky), Pražná (pražila se obilná zrna k přípravě pokrmů), Kýchavná (lidé se navzájem zdravili Pozdrav Pánbůh, aby odvrátili kýchání – projev nemoci), Družebná (družbové chodili do domů, kde byly o pomlázce námluvy), Smrtelná (vynášela se Smrtka- Zima a házela se do vody), Květná (památka na příjezd Krista do Jeruzaléma, svěcení jívových proutků  „kočiček“).

Poslední postní týden se označuje jako pašijový, svatý nebo velký. Po Květné neděli probíhal v domácnostech velký úklid, smýčení, bílení. Pašijový týden zahájilo Modré pondělí (nikoliv pondělí bez práce), Šedivé úterý, Škaredá či Sazometná středa (z komínů se vymetaly saze).  Podle pověry se nikdo nesměl ve středu škaredit, aby mu to nezůstalo na všechny středy následujícího roku. 

Chuť na čerstvou mladou zeleň

O Zeleném čtvrtku (zelené mešní roucho a také připomínka Ježíše, který se modlil na zelené louce) se pro zdraví muselo sníst něco zeleného: špenát, mladé kopřivy atd., aby byl člověk zdravý po celý rok. V tento den také naposledy zazněly kostelní zvony, neboť „odletěly do Říma.“ O tom, že o peníze jde v první řadě, vyprávějí méně známé pověry: poté, co zazní ve čtvrtek zvony, je vhodné zacinkat penězi, jedině tak se budou člověka v následujícím období držet. O Zeleném čtvrtku se peníze nemají půjčovat a k tomu, aby si k vám našly cestu, je třeba vyhýbat se hádkám.

Vyzvánění zvonů od čtvrtka nahrazovaly řehtačky a klapačky, někde se zvonilo o hmoždíř, aby dům opustily myši a hmyz. Lidé vstávali časně a k udržení zdraví se omývali studenou vodou či rosou, kněží při mši omyli  - po Kristově vzoru – nohy dvanácti starcům. Hospodyně uklízely ještě před východem slunce a smetí odnášely na křižovatky, aby se v domech nedržely blechy. Z kynutého těsta se pekly „jidáše“, podávané s medem.

Na Velký pátek nezněly zvony, v nenazdobených kostelech  se pouze četly bohoslužby a zpívalo se. Známé jsou pašijové hry a procházky křížovou cestou, kterou musel projít Ježíš předtím, než byl ukřižován. Velký pátek byl považován za den zázraků, kdy se otevírá země (proto se na polích nepracovalo), na břehy vylézají vodníci a prohánějí se na koních. Lidé si navzájem nepůjčovali věci, aby se půjčené neproměnilo. 

Půst končil Bílou sobotou. Před kostelem se ráno světil oheň, doutnající polena odnášely hospodyně domů. Křížky z ohořelých dřívek přispívaly k úrodnosti polí, uhlíky za trámy domů chránily obydlí před ohni. Zatímco ženy pekly mazance, velikonoční beránky a zdobily  vejce, mládenci  pletli z vrbového proutí pomlázky.

Velikonoční vigilie

Noc ze soboty na neděli je právě Velkou nocí, v níž ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Následuje Hod Boží velikonoční. Pomlázka dostává své místo o velikonočním pondělí. Chlapci chodí se spletenými pomlázkami po obcích a šlehají dívky i paní k tomu, aby je „pomladili“ - zachovali jim svěžest, elán a mládí. Patrně jde o součást prastarých pohanských obřadů, někde se polévá vodou. Dívky za pomlazení obdarovávají mládence malovanými vajíčky – kraslicemi. Na mnoha místech dívky mládencům vracejí pomlazení hned v úterý, a to právě studenou vodou. Genderová rovnost tedy ani v minulosti zase tak moc netrpěla.

Proč právě vajíčko?

Vejce je odjakživa symbolem plodnosti, vzkříšení a úrodnosti. K velikonočním symbolům patří beránek (Beránek Boží Kristus), zajíček, považovaný za chudé, skromné a pokorné zvíře, v některých náboženstvích je zajíček symbolem štěstí.

V současné době mezi zdobenými vajíčky převažují čokoládová a zajíčci bývají rovněž z čokolády.  Mládenci jsou v domácnostech hoštěni často alkoholem a místo vajíček dostávají peníze. Samozřejmě: jiná doba, jiné dary.

Velikonoce přinášejí i nevěřícím poselství, a to poselství jara, probouzející se přírody. Podobně jako „za starých časů“ se dnes doporučuje odlehčit stravu ve prospěch čerstvé zeleniny a ovoce. Naši předkové se také snažili zbavit těla zbytečné zátěže po zimě, kdy se jedlo víc konzervovaných a solených potravin. Dnes k tomu máme odborné dietní návody, které byly ověřeny výzkumy. Někdy úplně stačí zeptat se svého těla…

Anna Vejvodová  

Foto Plastia