Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Málokdy se stane, že i když jablko profesně nepadne daleko od stromu, dokáže se neodkutálet jinam, než si často, hlavně máma, přeje. Jinak je tomu u dvou skvělých herců, u životního tandemu Bambasových.
Určitě si je pamatujete v rolích matky a syna z televizního seriálu Velmi křehké vztahy. Někteří jste je viděli na scéně pražského Divadla METRO v komedii Skleněný zvěřinec, kolegové a jejich přátelé vědí, že tihle dva „k sobě patří“. Tak úžasný vztah bych přála všem maminám s dospělými dětmi.
Daniela je přední členkou činohry budějovického divadla, a letos je za své skvělé herecké umění nominovaná na Cenu Thálie.
Daniel dostal angažmá hned po DAMU v Divadle na Vinohradech, má po premiéře Smočkova Pikniku, ale vy se s ním můžete opět pravidelně potkávat na televizní obrazovce, v seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Daniela rozhodně patří mezi NEZOUFALKY, takže jsem otázky směřovala na Dana, chtěla od něj, aby na ni něco prozradil, aby tak vlastně představil oba.
Dane, co myslíš, že jsi po mámě zdědil?
Já spíš doufám, věřím, že jsem zdědil její vnitřní sílu a schopnost velké, často nebojácné přímosti.
Asi znáš svou mámu hodně dobře. Co má ráda, co ji zaručeně pobaví?
Má ráda svou práci, když stojí za to, má ráda dobrý humor a dobré lidi a takoví ji i zaručeně pobaví.
Kdy, v čem jste si společně poprvé zahráli?
Myslím, že to byl Strakonický dudák na otáčivém hledišti v Českém Krumlově, ale jistě to nevím… ostuda?
Sneseš, když Ti radí v profesi? Od mámy je to přece jenom něco jiného, než třeba od kolegy…
Nejen snesu, ale vždycky se jí ptám. Mám mnohé důvody jí věřit.
Myslíš, že chtěla, abys byl něčím jiným, než hercem?
Chtěla hlavně, abych byl šťastný. To dobré mámy chtějí.
Pamatuješ si představení, ve kterém jsi ji viděl poprvé na jevišti?
Je legrační, že jsem se přes všechny ty Klytaimnéstry, královny Alžběty, Arkadiny a jiné „heroiny“ dostal až k pohádce, kde máma hrála kozičku Bělinku.
Kdy ji vnímáš jako mámu, kdy hlavně jako herečku?
To je jednoduché. My když jsme spolu, na sebe divadlo nehrajeme, toho si užijeme dost na jevišti. A to je myslím odpověď.
Za co ji nikdy nepřestaneš mít rád?
Nikdy by mě nenapadlo, že bych ji za něco mohl „přestat mít rád“!
Miroslava Besserová
Foto: archiv
Zpět 0 příspěvků