Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Privatizuje se vše, nejen u nás. Tak byla uvolněna i jeden z dosud nejpřísněji velmocemi a armádami střežených možností podnikání, lety do kosmu. Několik soukromých společností již testuje rakety a raketoplány pro komerční využití. A na Měsíci, Marsu i Venuši se prodávají pozemky o sto šest.
Já tedy dávám přednost úniku před všeobecným chaosem (globální je vše, tedy i ten chaos) někam lesů, vod a strání. Zdá se, že za mého života takových míst pár najdu i v naší malé zemi uprostřed Evropy. Jenže budou mít kam unikat i moje vnoučata? Třeba pro ně opravdu jediným řešením bude opustit zemskou přitažlivost.
Co před pár desítkami let vypadalo jako naprostá utopie a před pár lety jako hudba vzdálené budoucnosti, je tady. Příští rok budou vypraveny na oběžnou dráhu první komerční lety. Hned tři společnosti se přetahují, který raketoplán poletí jako první. Kdo má odvahu a nebojí se rizika nových strojů, může dokonce letět zadarmo. 22 prvních cestujících totiž do vesmíru poletí jako výherci celosvětové soutěže Axe Apollo Space Academy ve stroji Lynx. Jestli vám pohled na matičku Zemi z oběžné dráhy nedává spát, zkuste si zasoutěžit, jinak se asi hned tak do raketoplánu nedostanete – ceny pozdějších letenek budou jen pro ty opravdu bohaté.
Nezapomínejte ovšem hlavně na své potomky – na Zemi je místa čím dál tím méně. Jak to tak vypadá, s komercionalizací letů do vesmíru se tento průmysl bude rychle rozrůstat a není nemožné, že naše vnoučata budou moci přistát na Měsíci a co víc – dokonce tam nějaký čas pobýt. Neptejte se mě, jak to bude vypadat, jestli tam vzniknou kopule s dýchatelným vzduchem a pod nimi umělé zahrady, nebo jestli tam budou naši potomci posílat jen stroje, které budou těžit suroviny – pro mě je to pořád málo pochopitelné.
Pro obchodníky ale už před pár lety vzniklo nové, stále výnosnější odvětví – prodávají se pozemky na Měsíci, na Marsu, na Venuši. Pozor – je to zcela legální, právně ošetřené, žádná bouda. Některé koncerny už dnes mají skoupeny na Měsíci rozlehlé pozemky, bezpochyby proto, aby zde mohly vydělávat peníze.
Technika pokročila, ale člověk se nezměnil. Dobývání a osídlování nových území máme v genech. Je to sotva dvě stě let, co byl dobyt americký Západ. Lidé tam odjížděli s kusem papíru o zakoupeném pozemku v kapse a s nadějí, že tam najdou místo pro uživení své rodiny. Míchali se do toho podvodníci, o půdu se bojovalo, ale také se tu zabydlovali stateční slušní lidé. Kdo je dnes oprávněným prodejcem pozemků na Měsíci? Já to nevím - možná mi poradíte - ale prodává se to jak teplé housky...
Teď nás čeká skutečné dobývání vesmíru, Měsíce. První objevitelské a pokusné kroky máme zjevně za sebou, přichází doba obchodu, osídlování, zalidňování. No, ještěže na Měsíci nejsou původní obyvatelé, které bychom v zájmu civilizovaného lidstva zlikvidovali jako Indiány. I když – kdo ví, jste si jistí, že tam nějací nejsou?
gk
Zpět 0 příspěvků