Dámský dýchánek? Jednou – a dost!

Druhý díl seriálu postřehů zasloužilého ženáče Jiřího Nezoufalíka, nazvaného Ach, ženo má...

Víte, proč je ve vysoké, nižší i komunální politice a vůbec na vedoucích místech stále tak málo žen? Zapomeňte na mlžení ředitelů zeměkoule, kteří se zuby nehty drží svých postů, pravda je úplně jinde. Ženy jsou pro vedoucí místa vhodnější než muži, protože jsou pružnější asertivnější, dovedou být rafinované a včas ustoupit, aby mohly lépe zaútočit, svou ženskostí obalují ostré hrany sporů, aby v pravé chvíli vystrčily drápky. A pak je tu schopnost nejdůležitější a odepřená všem mužům bez rozdílu, o které se může přesvědčit každý ženatý muž.

Jednou jsem byl  přítomen jedné z pravidelných dámských jízd, které pořádá moje žena s dvěma kamarádkami. Holky otevřely láhev vína, připily si a vzájemně se zeptaly, co je nového. Očekával jsem klasické lineární vyprávění, ale ony začaly mluvit všechny najednou. Jedna se obracela na druhou, ta na třetí, pak si to prohodily a v toku trojnásobné řeči s kulometnou kadencí volně přecházely z tématu na téma. V jednu chvíli dokonce mluvila každá o něčem jiném, ale všechny vypadaly, že jsou absolutně v obraze. A já abych nevypadal jako ňouma, pokusil jsem se jim do slovního reje vstoupit, ale přesně v okamžiku, kdy šla řeč o něčem úplně jiném. 

„To jsme si pěkně pokecaly,“ lebedila si žena, když kamarádky odešly. Ironicky jsem se zeptal o čem, když všechny najednou mluvily a žádná žádnou neposlouchala. A byl jsem  poučen o tom, že ženy informace přijímají a vysílají zároveň a mohou takhle fungovat na dvou až třech úrovních, o množství témat nemluvě. Jedna žena může začít manželem, přeskočit na tchyni a uzavřít to nákupem v butiku, druhá se rozhovoří o dětech, přejde na hnusného šéfa a skončí u zavařování rybízu, zatímco ta třetí vytáhne do diskuze s dovolenou na Kanárech, přeskočí na nemocného psího rodinného mazlíčka a svou řeč završí poznatky z návštěvy ženského lékaře. A všechny budou na konci vědět, jak to všechno u všech dopadlo. Dovede si představit, jaká by to byla úspora času, kdyby v Parlamentu jedna poslankyně mluvila z řečnického pultu a několik dalších by ji paralelně interpelovalo? O co by se zkrátily úmorné pracovní porady, kdyby se hlavní šéfka během pěti minut poradila s nižšími šéfkami a výsledek by sdělila těm tupým chlapům, kteří by se jinak radili celou pracovní dobu?

Ale vážně. Ženy jsou pro verbální komunikaci opravdu lépe vybaveny než muži a dovedou daleko rychleji informace a argumenty vyhodnotit a reagovat na ně. Což jistě dosvědčí každý muž, který se aspoň jednou pohádal se svojí drahou polovičkou…

Váš Jiří Nezoufalík