Dovolte, abych se představil

Jakožto řádně zaregistrovaný člen Klubu nezoufalců jsem byl na facebooku vyzván, abych tam pořád jen nekibicoval vaši Kočkyrádu, protože žárlím na kočky. Ale radši - když se tak hlásím o své psí slovo - abych svým pohledem komentoval to, co prožíváte vy, naše paničky a páníčkové, a packou to naškrábal na váš web. A jelikož jsem pes slušně vychovaný, a taky už mám nějaké ty životní zkušenosti - už je mi zralých 11 let - ujímám se svého úkolu se zodpovědností hodnou poslušného čtvernohého člena jedné spořádané nezoufalé rodiny.

Vzhledem ke svému, z vašeho pohledu nízkému věku nejsem zatížen žádnou totalitní minulostí (takže jsem cool), a tak určitě nebudu tvrdit, že dřív bylo líp, protože to prostě nevím a je mi to naprosto fuk. Čmuchám si jen v naší přítomnosti, a ledasčemu se podivuju, pochechtávám, ale taky se dojímám, chválím a nadšeně si poštěkávám. Víte, my psi máme celou škálu pocitů, které jsou vám, lidem, utajené, neboť jsou jen naší psí řečí. A tak jsem se rozhodl, že já poruším pravidla a budu polidsku mluvícím, respektive píšícím psíkem, jelikož mám oči jako rys, čich o čtyři sta procent lepší než vy, slyším i trávu růst a protáhnu se i skulinami, kam vy nemáte šanci se procpat. A jako pouliční směska, jak nás voříšky hanlivě nazývají někteří lidé, mám nejen dobrou imunitu, ale taky za ušima, a hned tak mě někdo neoblafne. Když jsem byl v pubertě, dokázal jsem třeba rozštěkat psy v celé čtvrti a uprchnout před jejich páníčky, kteří mě honili s klacky v rukou. Nebo jsem se podhrabal pod každým plotem, a když mi díru zatarasili cihlami, jednu po druhé jsem odtahal a stejně jsem utekl. No, uznávám, že to byly klukoviny a z těch už jsem dávno vyrostl. Dnes vám na svou psí čest mohu slíbit, že budu vaším věrným hlídačem a o svoje hafácké postřehy se s vámi budu s největším potěšením dělit.

Takže tolik na úvod, jdu se porozhlédnout, co se kde šustne, a pak si už budu brousit drápy na svůj první postřeh.

Váš Oťas Nezoufalík

 P.S. Klidně si ty kočky dál milujte, my psi jsme nad věcí a mávneme nad tím velkoryse tlapkama.