JEN HLUPÁK SE ROZHODUJE PODLE RAD JINÝCH

Je dobré, vyslechnout si názor jiných, někdy dokonce radu, ale zřejmě je stejně nejlepší vlastní názor, požívání vlastního rozumu. Vždycky mi tohle naskočí, když mám tendenci se s někým radit, hlavně o důležitých věcech.

Dám příklad. Šli jsme s mým mužem na premiéru do divadla, kde jsme – i když je to ostuda – ještě nikdy předtím nebyli. Napadlo mne zeptat se kolegyně, která tam údajně byla jako doma, co na sebe. Někam stačily večerní šaty, jinam jsem si ráda vzala dlouhé, nebo alespoň dlouhou sukni a božohódovou halenu s oblíbeným zlatým sáčkem.

Kamarádka, no, dlouho jsem si myslela, že není jen kolegyně, ale i kamarádka, mi poradila velké, premiérové společenské šaty, protože se prý nejen o přestávce, ale hlavně potom, po představení v předsálí korzuje, a dámy se logicky předhánějí v prezentaci oblečení. Ona prý půjde v černém. Představte si, že já koza, jsem si jela pro jistotu tu dokonalou róbu rovnou půjčit za Marií do fundusu na Barrandov. Oblékla mne do nebíčkově modrých žoržetových šatů s plizovanou sukní, přidala kabelku, co k nim patřila, takže Mílovi jsem tím pádem připravila světle modrou košili, tmavomodrý oblek, abychom dokonale ladili.

Hlásím, že jsme byli za idioty, protože do tohoto divadla se chodilo pomalu jak na dětské hřiště. Měli jsme hezčí kostýmy než klasika na jevišti. Musela jsem uznat, že fakt jen hlupák se rozhoduje podle rad jiných.