Nezoufalky.cz

Už jste členkou Nezoufalek?

Přihlásit

- nejnovější článek

Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.

Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu

Opět jsem podlehla Stardance

Opět jsem podlehla Stardance

Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?

Když následuju svůj instinkt, utíkám

Jak už jsem někde předesílal, jsem slušně vychovaný a způsobný pes a moji člověkové se mnou nemají žádné starosti. Jen občas mě něco popadne a na několik hodin jim zmizím. Prostě vezmu roha. Je to silnější než já, když musím, tak musím, a přes to vlak nejede. Přestože vím, že tím své páníčky zarmoutím, a budou se o mě bát.

To se tak pěkně procházíme,  já samozřejmě nejdřív cupitám na vodítku, ale když zajdeme někam na louku, tak mě od vodítka osvobodí a rozběhnu se, až se mi ušiska větrem rozevlají. Kroužím kolem páníčků, kteří jdou pomalu a zabraní do povídání, zastavují se, rozhlížejí, no prostě zdržují, zatímco já potřebuju rozlet. Takže zvětšuju kruhy, pobíhám, sem tam si začmuchám nějakou tu stopu, a většinou se pak na přivolání vrátím, abych se dobrovolně a bez protestů nechal zase připoutat. 

Ale někdy se vzepřu konvencím. Když se ve mně rozezní starodávná touha po psí svobodě, jen se za páníčky ohlédnu  jako na rozloučenou, a i když na mě volají jak o život, rozpeláším se rychlým sprintem směrem dopryč.  A pak si užívám toulavé svobody.  Jdu si, kam chci, chytám si nejrůznější pachy, pozoruju svět kolem sebe, značkuju si terén. Prostě dělám si, co mě zrovna napadne.

Když si odžiju tenhle úžasný zážitek, vrátím se samozřejmě domů. Před vrátky si zaštěknu, předvedu rozčileným páníčkům kajícný pohled, a rychle zalezu pod velký rohový stůl, kam na mě nikdo nedosáhne.  Kdyby náhodou….ale oni mě za moje úlety už netrestají,  pochopili, že jinak nemůžu. A já je mám rád za to, že to přijali, i když se celé ty hodiny třesou strachem, že mě něco přejede, nebo mi někdo ublíží. Ale já se nedám, vždyť jsem mazaný voříšek.

A proč vám to tady říkám? Protože si myslím, že takové úlety občas potřebuje každý, i vy člověkové. Občasný výlet za horizont všední každodennosti . Ano, to je ono – sem tam porušit  svůj  zaběhaný životní styl, rozetnout  pouta stereotypu a rozlétnout se tam, kam vás to láká. Prostě nebát se na chvíli od všeho utéct.  Je to očistná kúra… haf

Váš Oťas Nezoufalík

Zpět 0 příspěvků
Kniha týdne podle Nezoufalek
Nesmrtelný příběh v tanečních obrazech na jevišti Stavovského divadla

Nesmrtelný příběh v tanečních obrazech na jevišti Stavovského divadla

První premiérou Baletu Národního divadla v nové sezoně je Malá mořská víla – 10. listopadu ve Stavovském divadle.

Soutěž měsíce

Klub Nezoufalek - Přihlášení pro členky

Emailová adresa:
Heslo: