Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Zralá sympatická žena, která měří jen 160 cm, miluje svou rodinu a jízdu na motorce. Taková je představitelka policejní inspektorky Julie Lescautové, jejíž případy vysílají televize po celém světě. A i u nás se právě rozběhla další premiérová série.
Přestože seriál už měl skončit, Francouzové si vydobyli jeho další pokračování.
Véronique Genest, vlastním jménem Véronique Raymond Marie Combouilhaud, se narodila 26. června 1957 ve dvacetitisícovém francouzském městečku Meaux. Její matka pracovala jako sekretářka a otec byl lékařem. Má dva mladší bratry - Nicholase a Frederika. Když jí bylo deset, přišla o otce. Teprve ve třinácti jí začal strašně chybět, myslela si, že nic horšího jí už nemůže potkat. Ale o několik let později, v roce 1993 ztratila i staršího bratra Oliviera, s nímž odešla do Paříže, aby měla blíž k herectví, po kterém od dětství toužila. V Paříži se živila různými drobnými pracemi. Před kamerou stanula poprvé v roce 1980 ve slavném filmu Bankéřka, ale stejně jako ostatní zůstala ve stínu slavné Romy Schneider, která hrála hlavní roli. Véronique však věděla, že si své místo na slunci musí vydobýt sama a popularitu si získávala postupně. Nejprve ve filmech jako Legitimní násilí, Tango, Spolek darebáků či Ztratit a prodat. Srdce diváků si získala především v televizním miniseriálu Nana, natočeném na motivy novely Emila Zoly.
Nesmrtelnost a také tři prestižní ceny "7 d´Or" pro nejlepší herečku v letech 1996, 1999 a 2001 jí však přinesla až titulní postava ze seriálu Julie Lescaut. "Přestože Julie není žádná sociální pracovnice, je to ušlechtilá osobnost. A seriál není jen série detektivních příběhů, nýbrž i kronikou života protagonistů. Julie pro mě představuje určitý vzor," říká herečka.
Šťastný rodinný život
Tuto roli jí v roce 1991 nabídl kamarád Jean-Pierre Guerin. Když Véronique natáčela pilotní díl tohoto seriálu, nikdo ani netušil, jaký úspěch bude mít. Ve stejném roce, kdy se začal natáčet seriál o Julii Lescaut, si Véronique vzala svého muže Meyera Bokobzu, který je stejně jako její otec lékař. Seznámili se v roce 1989 u společných přátel a velice rychle si uvědomili, že mají společnou vášeň pro motorky, rock a posezení s přáteli. „Když jsem potkala Meyera, bylo mi už třiatřicet, ale byl to ten správný čas. Hned na začátku jsem mu řekla, že mým největším přáním je mít dítě. Chápala bych, kdyby řekl ne, měl už totiž dvě, syna Adama a dceru Jenny, z prvního manželství, ale neřekl to, měla jsem štěstí." 27. července 1996 se jim narodil syn Sam. Véronique je šťastná a úspěšná a vydělává dost peněz. Koupili si byt v centru Paříže a domek na Korsice v přístavním městě Cavi, kam vyjíždějí vždy ve chvílích volna. Sbírají dál motorky.
Film, ale i divadlo
Nedávno na žebříčku nejkrásnějších žen světa obsadila 21.místo: "Tak to je opravdu praštěné, s manželem jsme se docela nasmáli. Mám celulitidu, sem tam si najdu šedivý vlas a od té doby, co jsem přestala kouřit, mám deset kilo navíc"... Nevzdává to, každé ráno plave - a ve Francii jde na dračku její kniha " 46/38 Guerre et Poids" - něco jako " Válka kilům z velikosti 46 na 38", kde radí, jak na sobě zapracovat a zhubnout.
Dnes už má herečka na kontě více než 40 rolí, zatím ale zůstala věrná výhradně francouzské kinematografii. Hollywod ji neláká, chce zůstat věrná své milované Francii. Nechce však být závislá jen na televizní nabídce, a proto si spolu s manželem, režisérem založila vlastní produkční firmu Sam & Compagnie. Zatím se však o práci zjevně nemusí obávat, protože Francouzi na její půvabnou, nekompromisní komisařku se smyslem pro humor nedají dopustit. Hraje divadlo (viz foto plakátu) a dál natáčí seriál o policejní šéfce Julii Lescautové. Její výsadní postavení mezi francouzskými herci dokazuje i to, že 29. ledna 2001 převzala cenu "Film Francois" a v roce 2003 cenu "Le ruban de la légion honneur" přímo z rukou francouzského prezidenta Jacquese Chiraca.
Chytrá, elegantní a charismatická inspektorka
"Julie je kombinací tvrdé policistky a křehké ženy," říká o své roli. "A v tom právě tkví její přitažlivost pro diváky. Řeší kriminální případy a ví, že se na ni neustále upírají kritické pohledy mužských kolegů, ale také se potýká s běžnými každodenními starostmi, které zná každá žena. Myslím si, že to byla právě Julie Lescaut, která postupně nastolila rovnocennost mezi mužskými a ženskými rolemi v kriminálních seriálech. Dřív byly ženské role velmi schematické, dnes jsou mnohem strukturovanější. Nejde již jen o to být krásná a svůdná." A právě taková je její komisařka - vedle jejího šarmu, který podporuje typický sportovně elegantní styl oblékání, zároveň vyniká i její inteligence a přirozené charisma. Mimochodem, herečka nepoužívá při natáčení seriálu kostýmy, ale svoje vlastní oblečení. A nemá prý ráda scény se zbraní, takže pokaždé diskutuje se scenáristou, zda je to opravdu nutné.
Připravila: Jana Rimská
Foto: veroniquegenest.skyrock.com
Zpět 2 příspěvků