Nezoufalka Jarmila je finalistka Eurobabičky!

V Poděbadech se uskutečnilo semifinále této stále populárnější soutěže a my drželi palce člence našeho Klubu, aby postoupila. A zadařilo se – Jarmila Kubíková je jednou z deseti finalistek, k čemuž jí gratulujeme.

Do Poděbrad se moc těšila, protože kdysi tady strávila lázeňský pobyt, který dostala jako odměnu za dárcovství krve. Po příjezdu ale s přítelem, který ji doprovázel, trochu bloudili, protože za ty roky se v tomto lázeňském městě hodně změnilo. Samozřejmě k lepšímu.

O svých dojmech ze semifinálového klání Jarmila povypráví sama:  

„Když nám pořadatelé sdělili, co nás čeká za disciplíny, trochu jsem zalapala po dechu. Úplně jsem totiž vytěsnila z paměti, že mám rozesmát šíleně smutnou princeznu. Já pořád nevěděla, čím bych ji rozesmála, až jsem na to úplně zapomněla. Ale asi to bylo dobře, protože jsem se aspoň nestresovala.

První disciplínou bylo vyprávění vtipu nebo nebo vtipné příhody. Vyprávěla jsem, jak jsem kdysi závodila na běžkách - okresní přebor a slavně jsem doběhla na druhém místě. Až později jsem zjistila, že jsme závodily pouze dvě.. cha,cha. Obecenstvo jsem zjevně pobavila, tak jsem byla se sebou spokojená.

 Pak jsme dostaly za úkol změnit se v redaktorku a vyzpovídat kolegyni s vyšším číslem. No to bylo něco pro mě, protože jsem dvacet let jako redaktorka pracovala. Takže s tím jsem problém neměla. A když mě potom začala zpovídat další soutěžící,  moje nová kamarádka Renata z Brna, tak jsem tak vehementně napodobovala starou Romku, až jsem rozesmála nejen porotu.

No a došlo i na šíleně smutnou princeznu, kdy většina ze soutěžících předváděla různé scénky. Vlastně to byla taková volná disciplína. Takže já jsem znovu převyprávěla jednu rodinnou zkazku - jak malý synovec Jiřík, tehdy asi pětiletý, jel s babičkou na Moravu, a když se představil přítel její sestry Libušky – Já jsem Němec, tak Jiřík vykřikl: “Tak to jsi ty, cos rozpoutal tu druhou světovou válku!!!“  A šíleně smutná princezna přestala plakat a začala se mnou mluvit. Že prý zná taky hodně Němců a nikdo z nich nic nerozpoutal. Takže jsem úkol splnila, prostě jsem princeznu ukecala….

Můj úspěch v semifinále byl asi způsoben tím, že jsem se nijak nepřipravovala a reagovala jsem bezprostředně.  Tak jak mi to poradila dcera, která mi těsně před začátkem soutěže poslala  esemesku: Mami,  buď přirozená, držíme ti palce. A já si uvědomila, že v tom je asi opravdu moje plus. Přirozenost. Nepřipravovala jsem si žádné scénky a divadelní výstupy, ale vsadila jsem na sílu slova.  A vyšlo mi to.

Jaké disciplíny nás čekají ve finále, zatím nevíme. Ale určitě tam bude volná disciplína a já budu zpívat. Můj švagr je úžasný klavírista, a když se mi podaří přesvědčit ještě kamaráda houslistu, tak to bude parádní číslo. Už se moc těším, protože zpívám ráda a přiznávám – i dobře…..Tak mi prosím 22. října v držte palce. Anebo si do Poděbrad udělejte výlet. Je tam krásně.“

 Na průběh semifinálového klání se můžete podívat na www.eurobabicka.cz , kde také najdete fotografie všech finalistek. Jarmilo, držíme vám palce!