Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Odkud přicházíme a kam jdeme? Jak každý z nás vidí vlastní život – dosavadní i další? Jako tvrdou, nelítostnou realitu, nebo jako rozvoj čehosi vnitřního? Smysl má jedině kontext obojího, ač třeba navzájem obě složky vůbec nejsou v souladu.
Nezapuďte vnímavost
Také se vám stává, že se ve vás (nejen při hodnocení průběhu roku, ale prostě vždy) svářejí dva hlasy? Ten první je tvrdý, nekompromisní, svárlivý, dotčený a pohoršený – jednoduše každému z nás vyčítá, že všechno děláme špatně. Není divu, když samotný život stejně tak dopadá. Naštěstí v sobě máme ještě protiklad vlastního celoživotního kritika, totiž spojence, který je na naší straně a proto líže rány (osudu i onoho hlasu, co nás volá k souboji). Daleko jemnější druhý hlas nás pro změnu tiší, uklidňuje, omlouvá a vůbec všechno, co lze, naladí příjemně hebce, do hedvábí či jemné vlny, jednoduše pozitivně.
Není však dobré vyslechnout jen z hlasů – lhostejno, který. K životu potřebujeme oba. Náš život je vlastně cestou po imaginární mapě, archetypálním příběhem. Laskavý utišující hlas v něm představuje vše jemné, nehmotné a nehmatné – naši duši.
Možná jste právě v bouři, anebo ji máte za sebou – avšak třeba právě naopak prožíváte mimořádně klidné období. Pohlédnete-li na svůj život úplně vcelku (budoucnost stejně nikdo nevidíme) a hlavně v klidu, je jisté, že každá bouře se přežene a na modré obloze vysvitne sluníčko. Nečekejme klídek a strnulost, vždyť život je změna! Země se otáčí, vichry dují, déšť i sníh padají, lidé cestují a vyvíjejí se, zvířata migrují. Je tedy jasné, že život zahrnuje chvíle nebezpečí a podrazy, ale také klidné dny plné lásky, štěstí ba i oslav! Většinu dní si totiž nepamatujeme: jsou (naštěstí pro naši vnitřní rovnováhu) prostě všední, obyčejné, bez výstřelků.
Samozřejmě bychom chtěli mít všechny dny šťastné, ale to fakt nejde - jakmile nám život někde ubere, jinde zase přidá. (Jsme-li v koncích, spolehlivě zasvítí světlo lucerny, máme-li průšvih, zaručeně se objeví pomocná ruka.) Ale pozor, ruka nic nevyřeší, jen pomůže, řešení musíme hledat my sami!
Je oč se opřít
Důvěřujme však imaginární složce svého života, ať už ji vnímáme jako duši, ducha nebo vnitřní imaginární sílu! Kouzelná mapa Colette Baron - Reid spolu s fascinujícími, překrásně pojatýmmi vykládacími kartami pomůže kdykoliv najít (možná i objevit) smysl a magii životního příběhu každého z nás: bez ohledu na věk, životní postavení, pohlaví a zkušenosti. Jakmile porozumíme sami sobě, jako by se svět otevřel – přátele, příbuzné, okolí i lidi známé a neznámé uvidíme prizmatem úplně jiného pohledu. Budou nejen barvitější, ale především mnohonásobně barevnější! A to není zdaleka všechno: vzbudí dojem, že snad mají čtvrtý či další, vědě dosud neznámý rozměr!
Už proto stojí za to nenechat zplanět ani jeden z drobných postřehů, které nám mysl nabízí v souvislosti s hodnocením roku. Nikdy totiž dopředu nevíme, co nás ovlivní v roce následujícím. Až to snad budeme vědět, bude pozdě na to, abychom se chytali za hlavy!
AV
Zpět 0 příspěvků