Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Tak jsem si pustila České slavíky s očekáváním, že se zase pobavím trapností ceremoniálu, z něhož si rok do rok odnášejí vavříny staří zbrojnoši, hrající si na překvapené, přestože jsou krytí masovou akcí svých fanklubů, které shánějí hlasy, kde se dá. To přece není o veřejné popularitě, ale o dostizích věrných fanklubů.
Z části to tak zůstalo i letos, zejména v kategorii zpěvaček. To opravdu národ tak miluje valkýrovské manýry paní Bílé, které se hodí spíš do opery o prstenu Nibelungů, než do popěvků populární hudby? A copak malý hlas paní Lucky Vondráčkové s nasládlými sykavkami je opravdu tak úžasný, že si zaslouží tak velkou popularitu? O pěveckých schopnostech slečny Farné není pochyb, jen to holt není Adele, o což si řekla sama, když zazpívala bondovku Skyfall z repertoáru právě této „paní zpěvačky“.
Ale jinak se mi večer líbil, protože vystupovala s výjimkou pana Gotta jen mladá garnitura, a ukazuje se, že se stojaté vody naší popmusic pořádně rozvlnily talentovaným mládím, které zachycuje světovější trendy. A zlatý Karel, i když je dnes už jen stříbrný, už stejně zlatý zůstane, protože se vymyká všem kategoriím, a je to náš národní poklad, o tom žádná….
Takže jsem se docela dobře pobavila svižností večera, šikovným Ondřejem Brzobohatým, i když se mu podařilo pár lapsusů, nenafoukaným Tomášem Klusem, který je tak jiný než ostatní, a poněkud otrávenými tvářemi některých dříve dekorovaných zpěváků a zpěvaček v publiku, kterým se ten večer asi nelíbil, protože jim dal jasně na srozuměnou, že jim už odzvonilo. Prostě heslo Mládí vpřed se konečně prodralo i do té naší popmusic. A to je dobrá zpráva….
Jen ten pan Landa se poněkud vymkl z kloubů zábavného večera a vprsknul nám do tváří svou frustraci z toho, že za ním houfně nejdeme jako za Krysařem, a tak se mění v kouzelníka Žita a odchází do světa. No po tom jeho drsanském projevu si myslím, že to pro naší kotlinu zas taková újma nebude.
Eva Houserová
Zpět 2 příspěvků