Umíme si vychutnat všechny radosti, chceme žít naplno a nic nového nám není cizí. Jsme zvědavé, a tak rády hledáme, zkoušíme a vyměňujeme si svoje zážitky, abychom se vzájemně inspirovaly.
Reportáže, rozhovory a názorové blogy nejen o životním stylu
Letos jsem se zařekla, že už se dívat nebudu. Je to pořád stejné, stejní moderátoři, stejná porota, stejné komentáře. Ale pak jsem si stejně první díl pustila…. a už v tom jedu. Prostě ta noblesa, elegance a obdivuhodné výkony soutěžících mě zase dostaly. A komu fandím?
Historička umění Helena Soukupová shrnula své celoživotní bádání o přemyslovské princezně v čtyřsetstránkové monografii, která odhaluje nové skutečnosti. K loňskému 25. výročí svatořečení Anežky České nyní vydává nakladatelství Vyšehrad.
Nový životopis světice a patronky českého národa přináší souhrnný pohled na Anežčin život, dílo a spiritualitu, stejně jako na její „druhý život“ v legendách a historické paměti od středověku až po moderní dobu.
Životopis zakladatelky kláštera spojuje umění s důkladným rozborem dobových pramenů, a to jak z doby Anežčina života, tak z doby pozdější. Literárním památkám, které se v době středověké, renesanční, barokní i moderní s Anežčinou postavou spojovaly, se dostává stejné pozornosti jako stavbám se světicí spojeným či její spiritualitě a duchovnímu profilu. Příběh přemyslovské princezny, hrdé na svůj rod a vlast, vyznavačky františkánské chudoby, která pro její zachování neváhala podstoupit nejeden spor i s papežskou kurií, se propojuje s pohnutou historií Anežčina kláštera Na Františku, jehož zánik se podařilo odvrátit doslova na poslední chvíli. Kniha je bohatě ilustrována unikátním obrazovým doprovodem.
Jeho autorka, historička umění Helena Soukupová, vydala v roce 1989 základní monografii o Anežském klášteře, v roce 2011 pak knihu zásadně přepracovala, aktualizovala a rozšířila.
Autorka se zaměřuje na středověk, zvláště na architekturu žebravých řádů ve 13. a 14. století s přesahem do kulturní historie. Od 1990–2003 pedagogicky působila na Katedře dějin umění a estetiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (v letech 1997–2000 jako studijní prorektor).
Většinu svých publikací věnovala Anežskému klášteru v Praze a osobnosti sv. Anežky. Je autorkou obsáhlé monografie Anežský klášter v Praze (1989, rozšířené vydání 2011), spoluautorkou výstavy a katalogu Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice (2011), a podílela se na sborníku Svatá Anežka Česká a velké ženy její doby (2013). Kromě přednáškové činnosti vydala celou řadu článků a odborných studií (mezi jinými k problematice Vyšehradu). Její knižní publikace byly opakovaně oceněny: kniha Anežský klášter v Praze se stala Nejkrásnější knihou roku 1989 a v roce 2011 Knihou roku nakladatelství Vyšehrad.
Veronika Doskočilová
Zpět 0 příspěvků