Chci chlapa. Už to sama nezvládám… poradíte Kamile?

Potřebuju ti nutně něco říct, ozvalo se v telefonu místo pozdravu a přání do nového roku. Ještěže ty mobily umějí odhalit, kdo volá. Kamila byla vždycky střelec, co taky od ní čekat. Nachystala jsem se na kávičkové odpoledne puzena zvědavostí, co ze svého chaotického života na mě tentokrát vysype.

Přišla jako obvykle pečlivě upravená, čerstvý melír dodával šmrnc dobře udržovanému střihu vlasů. Sotva si sundala mírně obnošený kabát, zatočila se přede mnou v nových šatičkách. „Hele, změnila jsem styl, jak se ti to líbí?“ Ano, sluší jí to, musela jsem uznat nahlas i v duchu. Kamila vždycky patřila k těm ženám, které nejdou nenamalované ani vysypat odpadky. Se šatníkem to ale bylo slabší, džíny a triko jí stačily k životu, donutit ji obléct sukni byl nadlidský úkol. A teď najednou šatičky, legíny, lodičky…

 Mladší kolegyně mě „nakoply“

„Holky v práci mě přesvědčily, že se musím dát do pucu, když si chci pořídit chlapa,“ vysvětlila vše jednou větou. Její kolegyně v kanceláři, kde po mnoha letech trochu zoufalého shánění obživy před pár lety konečně zakotvila, jsou skoro o dvacet let mladší. Na mou kamarádku to má evidentně blahodárný vliv. Nejenže se začala oblíkat jako ženská, ale taky s nimi občas vyrazí na bowling nebo na oslavu narozenin. Dřív seděla doma a meditovala při romantických komediích nad zatraceným životem. 

„Teda musím říct, že tobě ta čtyřicítka vysloveně prospěla,“ okomentovala jsem její proměnu. V tu chvíli dostala výraz kokršpaněla, kterému sousedovic kocour právě vylízal misku. „Jojo, to jen tak vypadá,“ povzdechla a začala na mě hrstmi sypat prach všedních dnů. „Zaměstnání mám, ale výplata stačí jen tak tak na byt, vzala jsem k tomu ještě úklid, ale sotva to zvládám, zlobí mě záda, kluk ze mě každou chvíli mámí nějakou korunu, jsem ráda, že studuje, ale rozmazlila jsem si ho, tak mi ani teď s ničím moc nepomůže, však víš. Ta čtyřicítka už je za mnou tři roky a nějak mi síly nepřibývají. O tom jsem s tebou ale mluvit nechtěla, stejně to o mně všechno víš.“

 Už nechci být sama

Pak tedy vytáhla z rukávu svůj dnešní trumf. Nějak jsem totiž původně přeslechla ten dovětek …když si chci pořídit chlapa. A to bylo to téma, které se mnou chtěla probrat. Ach ouvej. Kamila si pravidelně vybírala katastrofické známosti. Rozvedla se, když synovi byly tři měsíce, ani další asi tři muži, kteří prošli jejím životem, jí nic moc dobrého nepřinesli. Teď se to tedy rozhodla od základu změnit. Se svými kolegyňkami se pohybuje ve společnosti mužů věkově bližším jejímu synovi než jí, takže tam není, o co zavadit. A tak začala lovit na internetových seznamkách. Přistoupila k tomu se vší zodpovědností, žádné flirtování, prostě solidní známost, hledám muže, který mi bude partnerem, pomůže mi zvládnout život, dáme jedna a jedna dohromady a vyjde nám dvě, bude nám oběma líp. Po mnohém bádání z toho vylezl inzerát stručný a zdálo se, že i srozumitelný: Chci chlapa. Už to sama nezvládám…

 Milé dámy, jak je ten ženský a mužský svět dokonale odlišný! Vy tomu jistě rozumíte: chlap znamená, že osoba mužského pohlaví je schopná, umí se postarat o sebe a tak nějak má přirozenou potřebu poskytovat pomocnou ruku také vybrané osobě ženského pohlaví. Oceňuje její ženskost (půvab, péči, úsměvy, dobrou kuchyň a vyprané košile) a nabízí svou mužnost (šarm, ochranu, jistou dávku moudrosti, zatloukání hřebíků a vyměňování letních pneumatik za zimní). To k první větě. Ta druhá je neméně jasná: žena žijící léta na vlastní pěst, se rozhodla, že se vzdá své nucené hrdé samostatnosti, protože jí na ní nějak nestačí síly.

 Ale jen sex? To ne!

„Kamilo, to před tebou asi většina mužů utíká, co?“ Napadlo mě, kde bude problém – tohle je totiž inzerát ženy, hledající manžela. Co si budeme povídat, takových mužů v přiměřeném věku na seznamkách asi moc nebude. A Kamila teď pláče, že ji nikdo nechce. Jenže omyl. Ona je nabídkami přímo zavalená. Než pochopila, kde se stala chyba, dokonce přijímala rychlá pozvání na kávu k osobnímu seznámení. Když přeskočila jiskra, i do té postýlky párkrát skočila v přesvědčení, že v tomhle věku to přece není nic divného, sex je pro vztah důležitý, pojďme tedy zjistit, jestli nám to bude fungovat. Jojo, párkrát to i fungovalo – ale dál to jaksi nikam nevedlo. Když začala opatrně zkoumat, jestli by třeba nebyl společný víkend, ještě se sem tam strefila. Navařila, napekla, načančala se – a bylo to s radostí přijímáno. Když ale naznačila, že by během asi tak pátého víkendu se svíčkovou, bábovkou a hezkými chvílemi potřebovala vylézt na štafle a pověsit nový lustr, nastal velký údiv – a vzápětí úprk. Co dělám špatně? Začala se zpytovat a sebetrýznit.

 Jak čtou pánové inzeráty

Co myslíte? Špatně byl ten inzerát. Takhle ho totiž čtou muži na seznamkách: Chci chlapa znamená: chybí mi sex a ne jen tak ledajaký, jsem samička, co to má ráda od pořádného samečka, se mnou se pánové máte na co těšit (doplněno fotografií pohledné čtyřicátnice evidentně pro muže nejrůznějšího věku fantastická návnada). Už to sama nezvládám: to snad ani netřeba rozebírat, to pochopila i Kamila, když její poslední seznamková známost hledala v jejím nočním stolku robertka…

 Proč si mě Kamila pozvala na konzultaci? No, chtěla se svěřit, aby také ne, to tedy byly zážitky za toho půl roku, co jsme se neviděly! Navíc ale po mně chtěla, abych jí pomohla vymyslet srozumitelný inzerát. Tady jsem ovšem naprosto selhala. Ať kombinuju slova a věty jak chci, vždycky si představím, co v tom vyčte mužský slídil na seznamce, a ne a ne dát dohromady něco, co by znělo jasně, srozumitelně, neodrazovalo a zároveň nebylo zavádějící. Poradíte některá z vás Kamile? Za dobrou radu vám upeče bábovku – fakt ji umí skvěle.

 Jana Málková

Ilustrace: James Stannus