Promo
- nejnovější článek
Už víme, že život dokáže pohladit i nafackovat. Jednou jsme dole, jednou nahoře, ale i přes jizvy na duších a překážky jdeme dál s úsměvem a zvednutou hlavou. Jsme přece nezoufalky!
Příběhy zajímavých žen, které se dokázaly porvat se životem
Z lékárnice vydavatelkou
"Jako malá jsem nikdy nepřemýšlela o tom, co budu dělat. Protože jsem se dobře učila, tak jsem se dostala na gymnázium. V té době jsem cítila, že chci dělat práci, která má smysl a kde bych mohla pomáhat lidem," říká o sobě Monika Kopřivová, jejíž příběh může být inspirativní pro mnohé čtenářky. Posuďte samy...
Článek
Doma je, když...
Co je to domov? Místo, kde mám svůj věšák na kabát a klobouk, řekl klasik. Domov je tam, kde je jídlo, uvažuje kočka. Doma je máma a táta, odpovídají děti v mateřince i ve škole.
Zpět k článku + Přidat komentářDiskuze
|
Gabriela K. 19.12.2012, 08:05 |
ach ty nové zákony...mají stále tolik děr, tolik opomenutých nebo nechtěných (bůh ví proč) míst... Dnes žije mnoho žen i mužů osaměle, často ne vlastní vinou se tak nestávají rodiči. Přitom dítě do pěstounské péče může přijmout jen takzvaná "úplná" rodina. Z vlastní zkušenosti bohužel vím, že některé takové "skvělé" rodiny si děti do péče berou prostě proto, že na ně berou příspěvky. Zatím třeba osaměle žijící čtyřicátnice by se o dítě dokázala dobře a s láskou postarat sama. Právě tak homosexuální páry by dokázaly dětem nabídnout přívětivý domov s veškerou péčí. Mnohdy jde o lidi, pro které příspěvek od státu vůbec není potřebný, mají dobré zaměstnání, zázemí vlastních rodičů - "dědečků" a "babiček", pár korun od státu pro ně není to, proč by si rádi vzali dítě do náhradní péče. Není to jednoduché, starat se o děti. My mámy dobře víme, že není jednoduché vychovat ty vlastní, natož děti, které jsou poznamenané minulostí a nejistou budoucností. Kolik dalších dětí by ale mohlo dostat šanci na domov, kdyby zákon nebyl tak ortodoxní a spíše dobře fungoval dohled sociálních pracovníků... |
