Kam se ty věci ztrácejí?

Jsou chvíle, kdy věřím na návštěvy z cizích vesmírů, případně na škodolibé plivníky. Ukradnou, na co přijdou.

Před Vánoci jsem si domů přinesla papírovou tašku s balíkem knih a kouskem kosmetiky (díky Evo). Pečlivě jsem uklidila kosmetiku do koupelny a tašku s knížkami odložila na později, neboť jsem měla rozečteno několik knih jiných. Dnes ráno jsem se konečně vypořádala se španělským detektivním tlustospisem, i zatoužila jsem po jednoduché anglické detektivce, která v té tašce byla. Tedy ona tam pořád ještě je. Šla jsem najisto, odkládám nepřečtené zásoby zásadně na jedno místo. Jenže – nic. A to nic je v celém bytě, už jsem prohledala kdejaký kout. Napřed to v mé mysli odnesly Vánoce – zatracené uklízení nepořádně rozložených věcí, člověk pak nemůže nic najít na svém místě. Jenže knihy nejsou ani v knihovničkách, ani ve skříni, dokonce ani v ledničce či ve špajzu. Nejsou pod postelí, nejsou na parapetech, nejsou skryté pod dlouhým ubrusem na konferenčním stolku, nejsou strčené za lampou v obýváku, dokonce ani mezi kočičími konzervami se neskrývají. Zmizely.

Že bych tu tašku v předvánočním shonu někde zapomněla? Kde se pak ovšem bere onen kousek kosmetiky v koupelně? Možná jsem ho přemístila do kabelky a tu tašku vážně někde zapomněla. Ale kde? Vždyť jsem s ní šla rovnou domů! Ne, vážně netrpím stařeckou demencí, občas bývám kapku roztržitá, ale hledání odložených věcí mám zmáknuté dokonce za celou rodinu. Můj bývalý manžel byl expert na hledání klíčů od auta, peněženky a dokladů. Situace se opakovala každé ráno, takže jsem natrénovala stopování pohybu po domácnosti pozpátku nejen za sebe, ale i za něj. Umím si do detailu vybavit, co jsem dělala, kudy jsem v bytě chodila, co kam dávala. No jo, někdy najdu klíše v ledničce, ale NAJDU JE tam do pěti minut (jasně, přinesla jsem jogurty, musely hned lednice, tak jsem tam hlt omylem mrskla taky ty klíče).

Ta taška knih je ale pryč. Byli to mimozemšťani nebo plivník? Nebo jsem už zase ve stadiu vystresovanosti z kolotoče novoročních života zkoušek? Ordinuju si klid a dlouhý spánek. A pokud jste po svátcích na tom podobně, vám to doporučuju taky. Jinak budem nejpozději v březnu všichni zralí na cvokhaus.

Vaše nezoufalka Gábina