Pane, zloděje nehoníme, je to nebezpečné

Když jsem se po devatenácté hodině vrátil z policejní služebny po sepsání protokolu o vykradení mého auta, přepadly mne pochybnosti. Nemůžu si za svou újmu vlastně sám?

Samozřejmě to člověka napadne téměř vždycky po několikahodinovém čekání v prostorách vyzdobených nástěnkami s výzvami, abychom si nechali nainstalovat alarmy do bytů i aut, abychom si pořídili trezorové dveře ke vstupu do bytu, s varováním, že auto trezor není a dokonce někdy i s kontaktními údaji na konkrétní firmy, které nám to provedou. Ty nástěnky na policejních služebnách nám vzkazují tutéž zprávu: Nečekejte, že by Policie chránila váš majetek. Postarejte se o sebe sami.

Kolikrát mě okradli, ani nespočítám

Když sečtu svoje vykradená auta, připočtu vykradenou chalupu, vloupání do garáže, kde jsem dokonce zloděje přistihnul, a tak se mi podařilo se s ním poprat, než utekl, když připočtu škodu za dvojí vloupání do zahrady doprovázené prostříhaným plotem (na ten se běžná pojistka nevztahuje), vyšplhá se škoda na tři čtvrtě milionu. Nepočítám investice do zabezpečení, jako jsou alarmy v autě, v bytě, okna opatřená bezpečnostní fólií, bezpečnostní dveře atd., to bychom byli již na milionu. Zapomněl jsem podotknout, že nikdy nebyl žádný pachatel dopaden. A možná bych měl připočíst ještě zbraň, o které jsem začal uvažovat.

Hlavně ty zloděje nechte utéct!

Tuším, že při dvanáctém vloupání do auta jsem zloděje také náhodou přistihnul, jak stojí s rádiem v ruce u mého auta. Pustil jsem se za ním, ale utekl mi. Měl připravený únikový plán, vběhnul do hospody a tam zmizel. Když jsem na služebně diktoval protokol, dostalo se mi od policisty důrazného napomenutí: „Ale pane, nehoňte ty zloděje! My je také nehoníme, my jen spisujeme protokoly. Oni mohou být ozbrojení! To nestojí za to, honit se za nimi. Berte to vloupání jako příspěvek na sociální systém. Vždyť ti pachatelé musí z něčeho žít.“

K čemu tedy tu Policii tedy máme?

Má smysl platit si policejní služby spočívající v sepisování protokolů? Policista je jedním z nejdražších státních zaměstnanců. Služební poměr, zbraň a výcvik něco stojí. A nakonec vlastně jen sepisuje protokoly. Co kdybychom umožnili, aby protokol sepisoval soudní znalec? Nedělá pravopisné chyby a fotografie místa činu by také zvládnul. A pořád by to bylo levnější a rychlejší, než služby policie, která stejně nemá žádné ambice honit zloděje. Každý by si mohl vybrat – pokud věří, že by mohl být pachatel dopaden, obrátil by se na Policii. Pokud špatné policejní služby nepožaduje, mohl by pro pojišťovnu dostat potvrzení od znalce.  A hned bychom mohli snížit počet policistů o několik tisíc a konstruktivně bychom vyřešili aktuální rozpočtové problémy Policie.

Jiří Payne, politik